Živnostníci v Radčicích po válce,

v létech 1919 - 1920 - 1921

Zápisy jsou ponechány v původním tvaru, jak byly zaznamenány v kronice.
Pravopis odpovídá době jejich vzniku a nebyl nijak upravován.
Výrobci - faktoři skleněných korálek
Václav Václavů, výroba skleněných korálek v čísle 10, později v čís. 9.
František Šimůnek, výroba skleněných korálek, čp. 51.
František Vít, výroba skleněných korálek, čp. 29.
Václav Hujer, výroba skleněných korálek, čp. 7.
Josef Dobiáš, výroba skleněných korálek, čp. 3.
Hostinec, tabák
Anna Pavlatová, čp. 24, hostinec, částečný obchod s potravinami, prodej tabáku.
Josef Pavlata, čp. 9, hostinec  u "Ježku", taneční sál. Později hostinec od něho koupil Václav Václavů.
František Kodejš, čp. 58, nový hostinec. Před válkou zde byly jen dva hostince.
Smíšený obchod, konsum
Josef Dobiáš, čp. 3, obchod smíšený a prodej tabáku. Později prodej tabáku od něho předán Marii Vítové, vdově po legionáři, od ní později Boženě Šilhánové, čp. 65, jíž ve válce padl syn.
Konsum Prodejna konsumního družstva "Svépomoc" v Železném Brodě, která byla zprvu v domě čp. 21, později v domě Marie Linkové čp. 40.
Dobývání břidlice
Jáchym Václavů, čp. 48, dobývání břidlice.
Bohumil Václavů, čp. 33, dobývání břidlice.
František Dobiáš, čp. 77, dobývání břidlice.
Další živnosti
Antonín Šilhán, čp. 37, obuvník.
Miloslav Hlubuček, čp. 32, krejčí.
Vojtěch Trdla, čp. 72, truhlář.
Josef Koňák, čp. 65, truhlář.
Zedníci 3, zámečníci bez dílny 3.
Úředníci, státní zaměstnanci, studenti nejsou v uvedené době zde žádní.
Mačkárny skla při peci před válkou zde žádné nebyly, začalo se zde s mačkáním skla až po světové válce.
Brusírny na skleněné kroužky v této době nejsou.
Dělníci, domácí práce, rolníci
Sklářské dělnictvo z Radčic chodí do sklářských brusíren a dílen do Držkova, Zásady, Loužnice, do Žel. Brodu aj. za výdělkem.
Textilní dělníci a dělnice chodí odtuď do textilních továren do Žel. Brodu, do Držkova, do Plchova (tkalcovna), do Plavů, na "Mlenska", Mezivodí i do Tanvaldu.
Domácí práce, návlek koral na dráty, na nitě (bundlíky), pletení z korálek, tašky dámské a jiné věci.
Nejvíc dělnictva bylo zaměstnáno při sklářství, potom v textilních továrnách (ponejvíce děvčata).
Menší počet dělnictva zaměstnán v lomech, při dobývání břidlice, kterážto krytina šla v této době dobře na odbyt a platilo se za první pěknou třídu 50 až 60 korun za jednu kopu.
Málo pak dělníku pracovalo při stavbách.
Domkáři a chalupníci všichni byli zaměstnáni při sklářství a větší rolníci, kteří mají více polí, byli zaměstnáni při svých hospodářstvích doma celoročně, takových však zde není ani deset.